Začátek druhé světové války

Druhá světová válka postavila Finsko do bojů proti Sovětskému svazu. Během dvou konfliktů, Zimní války let 1939-1940 a Pokračovací války let 1941-1944, přišla země i přes hrdinný boj o část svých území. Na tyto střety navazoval ještě třetí konflikt, Laponská válka proti nacistickému Německu trvající mezi lety 1944-1945.

Po podepsání Paktu Molotov-Ribbentrop padlo Finsko společně s pobaltskými státy do sovětské sféry zájmu, což znamenalo jediné – Sovětský svaz se bude snažit o obsazení země. Vše začalo požadavkem z roku 1939 na umístění vojenských základen na finském území, které Finsko ovšem odmítlo, poučeno osudem pobaltských států (které nakonec po přijetí tohoto návrhu roku 1940 přišly i o svou samostatnost).

Ruská ponorka v Tampere, jen studentský žert, ne skutečnost

Na toto odmítnutí reagoval Sovětský svaz 30. listopadu 1939 vyhlášením války. Finsko mělo podle plánů padnout během několika týdnů, ale jeho jednotky se dokázaly úspěšně bránit velké sovětské přesile po několik měsíců a nakonec si vynutily Moskevskou mírovou smlouvu, která byla podepsána v polovině března 1940.

Ta pro Finsko znamenala ztrátu Karelské šíje, což však lze při porovnání sil obou mocností brát spíše jako úspěch. Na druhou stranu, Sovětský svaz krom materiálních a lidských ztrát přišel i o část své prestiže a jako následek svého nelegálního útoku byl vyloučen ze Společenství národů. Finsko si oproti němu vydobylo velký respekt a podporu ze zahraničí.

Finsko v té době nutně potřebovalo zahraniční podporu. Jeho armáda byla těžce oslabená a přes nedávnou mírovou smlouvu bylo jasné, že je jen otázkou času, než se Sovětský svaz znovu pokusí o další útok. Původní spolupráce s Brity padla, a když se nabídlo nacistické Německo, Finové jeho nabídku s povděkem přijali výměnou za volný průchod německých jednotek do Norska. Z pozdějšího vývoje je také zřejmé, že toto sblížení bylo plánováno s ohledem na budoucí nacistickou invazi do Sovětského svazu.

Tags: