Švédská říše

Na počátku 17. století za vlády Gustava Adolfa a jeho následovníků došlo k výraznému posílení moci Švédska, které se mimo jiné zapojilo i do Třicetileté války, ve které mezi jeho oddíly figurovala i finská lehká jízda známa jako Hakkapeliitat. V té době bylo Švédsko jednou z nejmocnějších zemí v Evropě.

Toto období pro samotné Finsko neznamenalo jen zapojení do nových konfliktů, ale i další rozvoj, na kterém měl zásluhu především jeho správce, hrabě Per Brahe. Ten zavedl mnoho důležitých reforem a založil řadu měst. Pod jeho vlivem byla rovněž královnou Kristýnou roku 1640 zaležena Akademie Åbo (což je švédské označení pro Turku), první finská univerzita. V duchovní oblasti pak bylo významné publikování celé Bible ve finštině, a to roku 1642.

Vysoké daně i zhoršující se přírodní podmínky nicméně účinky těchto rozvojových kroků výrazně brzdily. K tomu došlo k dalším konfliktům s Ruskem, které dále vyčerpávaly zdroje nepříliš bohatého Finska.

Větrný mlýn

17. století bylo navíc i érou zvýšené náboženské nesvobody, kdy bylo na území říše tvrdě prosazováno luteránství a i ve Finsku docházelo k “honům na čarodějnice”. Luteránský důraz na vlastní studium Bible nicméně přinesl i mnohá pozitiva – především pak růst gramotnosti nutné ke čtení jejích textů.

V letech 1696-1699 nicméně Finsko postihl katastrofický hladomor. Během něj nepříznivé počasí zničilo úrody obilí a mráz bránil lodím s nákladem ze zahraničí v dosažení finských přístavů. To, v kombinaci s laxní odpovědí vládnoucích sil, vedlo ke smrti až jedné třetiny tehdejšího obyvatelstva Finska. K tomu se navíc blížila další velká válka.

Tags: