Společenská proměna za ruské nadvlády

V průběhu 19. století prošla finská společnost rozsáhlou proměnou. Sílil nacionalismus a národní uvědomění, což bylo paradoxně posilováno i z ruské strany. Cílem bylo totiž vzdálit Finsko od Švédska, neboť švédština byla mateřským jazykem takřka pětiny obyvatel, zejména pak ze střední a vyšší třídy.

Velký kulturní význam mělo vydání slavné Kalevaly, sbírky karelských mýtů, roku 1835. A roku 1863 se finština dočkala oficiálního uznání na úřadech, načež se roku 1892 stala oficiálním jazykem zrovnoprávněným se švédštinou, ačkoli ta si nadále udržela pozici jazyka světa umění, a to až do konce první čtvrtiny 20. století.

Na druhou stranu samozřejmě probíhaly i snahy o větší začlenění Finska do ruské říše - a to jak na politické a vojenské, tak i na kulturní úrovni. V roce 1900 tak byla ruština ustanovena úředním jazykem ve Finsku a finští branci byli začleňováni do carské armády.

Noční přístav v Helsinkách

Počátek 20. století však vedl Rusko směrem k rostoucímu vnitřnímu napětí, které poprvé vyvrcholilo roku 1905 takzvanou Ruskou revolucí, která vedla k ustanovení konstituční monarchie v carské říši. Ta měla svůj odraz i ve Finsku, kde proběhla generální stávka.

Vládnoucí garnitura, nucená ke společenským změnám, rozhodla nahradit dosavadní shromáždění za jednokomorový parlament. Ve volbách do něj fungovalo univerzální volební právo, které měly i ženy. Nicméně hlasy v těchto volbách nebyly rovné, ale závislé na odvedených daních, což logicky diskriminovalo chudší vrstvy.

Ani tyto změny však napětí ve společnosti neutišily a carské Rusko nevyhnutelně spělo k mnohem větší vnitřní krizi, jejíž dopady měly dát Finům samostatný stát.

Tags: