Rozvoj Finska pod švédskou nadvládou

Významným impulzem pro Finsko bylo ustanovení biskupství v Turku v průběhu 13. století. Biskup se pak stal jednou z nejmocnějších osob v zemi a co je zajímavé, byl, na rozdíl od světských mocnářů, často finského, ne švédského či jiného původu.

Na východních hranicích, strážených pevností Vyborg (ta se nachází v dnešním Rusku), nicméně začínalo narůstat napětí s republikou Novgorod. S tou sice Švédové roku 1323 podepsali mírovou smlouvu z Nöteborgu, ale ani ta nebránila četným nájezdům a provokacím na obou stranách hranice.

Finsko bylo také zatahováno do vnitřních sporů skandinávské oblasti, nicméně v nich hrálo spíše vedlejší roli a nebývalo příliš zasaženo, a tak jsou časy až do 15. století považovány za období prosperity a rozvoje. To se však začalo blížit ke svému konci, když se na východních hranicích začalo formovat budoucí Rusko a Finsko se stalo dějištěm války v letech 1495-1497, která měla být jen první z mnoha.

Za švédské nadvlády došlo ke stavbě četných kostelů

Finsko bylo pevně svázáno s vývojem ve Švédsku, a tak po rozpadu Kalmarské unie v roce 1521 zůstalo pod vládou nového švédského krále Gustava Vasy. Za jeho vlády došlo ve Finsku k mnoha významným událostem - například k založení Helsinek roku 1550 (byť ty měly ještě po dlouhou dobu zůstat spíše nevýraznou osadou) či k vydání Nového zákona ve finštině biskupem z Turku, Mikaelem Agricolou.

Se smrtí Gustava Vasy přišly těžké časy. Jeho synové zahájili rozsáhlé výboje a Finsko samotné trpělo pod těžkými daněmi nutnými pro financování válečných výprav. To na samotném konci 16. století vyústilo v krvavě potlačené povstání poddaných. Jen několik let před ním, roku 1595 ovšem Teusinská dohoda s Ruskem posunula finské hranice na sever a východ, zhruba na dnešní úroveň.

Tags: