Příchod Švédů

Finsko a Švédsko byly v dlouhodobém kontaktu a existují důkazy o raných sídlech švédských Vikingů v zemi. Je možné, že okolo 11. století pak do Finska začalo výrazněji pronikat křesťanství a brzy poté přišly i první švédské snahy o získání rozsáhlejšího území ve Finsku. Ty však nebyly osamocené – území finských kmenů (vedených pravděpodobně jen náčelníky, ne nějakou centrální autoritou) byly cílem i pro Dány, republiku Novgorod či německé křižácké řády.

Opravdová švédská nadvláda pak přišla s rokem 1249 a druhou švédskou křížovou výpravou vedenou regentem Birgerem Jarlem proti Tavastanům, obyvatelům centrální části jižního Finska, kteří odvrhli křesťanství. Oblast Karélie (východní část jižního Finska a přilehlá část dnešního Ruska) mezitím ale připadla republice Novgorod. Roku 1293 nicméně západní část Karélie po třetí švédské křížové výpravě připadla právě Švédům – což vysvětluje její budoucí vnímání jako součásti západní kultury, zatímco východní část je tradičně vnímána jako ortodoxní a s východní kulturou.

Nejstarší část hradu Häme

Se švédskou vládou přišel do Finska i rozvoj a v jeho čele dominikánský řád, který si v zemi vydobyl silný vliv. Máme tak i první informace o finských studentech na univerzitě ve francouzské Sorbonně z počátku 14. století. Centrem Finska se v té době začala stávat oblast okolo vznikajícího města Turku, které se brzy zařadilo mezi největší sídla ve Švédském království.

Jinak bylo Finsko až do příchodu vln švédských přistěhovalců v 12. a 13. století jen řídce osídlené, s malými farmářskými komunitami na pobřeží a spíše povahou loveckými obyvateli vnitrozemí. Švédští imigranti se pak usazovali především na souostroví Åland a ostrovech v oblasti mezi ním a Turku.

Tags: