Moderní Finsko

Druhá světová válka zanechala Finsko ve zdevastovaném stavu. V zájmu dobrých vztahů se Sovětským svazem Finové odmítli Marshallův plán, ačkoli se mu dostalo pomoci alespoň tajnou cestou. Země si nicméně udržela neutralitu v blížící se Studené válce i demokratické zřízení.

Místo na Sovětský svaz se země snažila více vázat na své severské sousedy, spolu se kterými se stala průkopníkem integrace v Evropě. Za Studené války si Finsko vydobylo status neutrální země hostící jednání mezi oběma proti sobě stojícími bloky. Nejznámějším symbolem té doby byl finský prezident Urho Kekkonen (v čele státu v letech 1956-1982), který prosazováním politiky aktivní neutrality přispěl ke zmírnění napětí nejhorších momentů Studené války.

Tampere

Finská ekonomika se začala transformovat směrem od zemědělského k průmyslovému zaměření. Obnova hospodářství po válce byla úspěšná a už roku 1952 se Finsko mezinárodně proslavilo pořádáním letních olympijských her v Helsinkách. Z hlediska vnitřní politiky i ve Finsku vznikla jistá forma severského sociálního státu.

V roce 1995 se pak Finsko přidalo k Evropské Unii a později i ke vznikající eurozóně, což podpořilo jeho proexportní otevřenou povahu, na které staví dodnes.

Tags: