Geografie Finska

Finsko je jednou z nejseverněji ležících zemí na světě a zajímavostí je, že Helsinky jsou po Reykjavíku druhým nejseverněji ležícím hlavním městem na Zemi. Finsko leží mezi 59. a 71. rovnoběžkou (vzdálenost mezi nejsevernějším a nejjižnějším bodem je skoro 1200 kilometrů) a tak není divu, že země má poměrně rozdílné geografické podmínky.

Finsko je také nazýváno Zemí tisíce jezer a není divu – podle informací Finského statistického úřadu jich je skoro 188 tisíc (země má také mimo jiné skoro 180 tisíc ostrovů). Největší finské jezero Saimaa je pak zároveň i čtvrtým největším v Evropě. Se 4400 kilometry čtverečnými je tak více jak devadesátkrát rozsáhlejší než vodní nádrž Lipno.

Finská krajina byla výrazně tvarována ledovci, které ji ponechaly až na severní část země spíše plochou s malými kopci a množstvím roztroušených žulových kamenů. Nejvyšším bodem země je Halti v severním Laponsku na hranicích s Norskem, která se ční do 1324 metrů nad mořem.

Finské Laponsko

Zajímavostí ale je, že prakticky celé území se výškově zvedá jako reakce na roztáté ledovce, které svou vahou v minulosti tlačily zemi směrem dolů. Nejvýraznější je tento jev v Botnickém zálivu, kde toto zvedání nabývá hodnoty až jednoho centimetru za rok, což je z geologického hlediska závratná rychlost. Tímto působením tak Finsko získává až 7 kilometrů čtverečných nového území ročně.

Finská krajina je krom jezer pokryta lesy (ty zakrývají až 86 procent suchozemské plochy) a bažinami. Zejména mimo nejjižnější část země se tak krajina stává spíše monotónní, nicméně nadále krásnou.