Cestování za přírodou

Když se řekne Finsko, tak by měl každý příznivce přírody zbystřit. Stejně jako celá Skandinávie je i Země tisíce jezer proslulá svou faunou a flórou a už v samotném jižním Finsku můžete najít mnoho přírodních krás. Opravdový ráj je ale více na sever, kde s ubývajícím počtem obyvatel přibývá divočiny. A Laponsko samotné, na úplném severu Finska, je synonymem pro dobrodružství v nespoutané přírodě.

Ve Finsku se nachází celá řada chráněných území a národních parků. Velká část jich byla ustanovena až v posledních desetiletích, ale to jim nic neubírá na jejich kráse. Navíc, velkou výhodou hojnosti a rozmanitosti krajiny je přístup, který k jejich ochraně Finové přijímají. Spíše až na výjimky je tak vstup do chráněných území neomezen, a tak vám nic nebrání vydat se na týdenní či delší výpravy se stanem, při kterých takřka nemusíte potkat živáčka.

Pokud plánujete návštěvu nějakého z parků, tak po zjištění úvodních informací by vaše kroky měly vést na Outdoors.fi – oficiální veřejné stránky správy finských národních parků a chráněných oblastí, kde mimo jiné i v angličtině najdete všechny zásadní informace o jednotlivých oblastech, stejně jako důležité tipy či adresy návštěvnických center.

Prkna pro bezpečnou chůzi bažinami - tzv. duck boards.

Prvním místem návštěvy národního parku by mělo být zmiňované návštěvnické centrum, zejména tedy pokud se zde chystáte strávit víc než hodinu či dvě procházkou po nejkratší značené trase. Zde, v budovách provozovaných společností Metsähallitus (finské správy národních parků), můžete koupit mapy a spoustu různorodých suvenýrů, ale i získat rady, pokud si nejste něčím jisti.

I když národní park nemá klasické velké návštěvnické centrum s obsluhou, což je případ zejména menších chráněných oblastí, často má nějakou formu výchozího bodu, ve kterém je často turistické centrum alespoň s malým muzeem představujícím danou oblast.

Značení tras v chráněných oblastech je hodně proměnlivé od cest, na kterých je kvůli množství značek takřka nemožné se ztratit, až po praktické toulání divočinou, při kterém jsou naprostou nezbytností orientační schopnosti. Na delší trasy si tak vždy nezapomeňte přibalit mapu, popřípadě i buzolu, pokud se už vydáváte do skutečně divokých částí.

Kvalita cest je taktéž proměnlivá. Krátké trasy podél turistických center často vedou po tak udržovaných stezkách, že na ně můžete vyrazit i v městské obuvi. Jakmile se ale zatouláte dál, určitě v bažinách oceníte dobrou nepromokavou turistickou obuv.